V deseti vyhořel, ve čtrnácti zase pro fotbal zahořel. Dominik Pešek (r. 2001) z divizního týmu FF VOŠ a SOŠ Roudnice si prošel trnitou cestou, která (snad) není ještě u konce. Zranění totiž rychlého záložníka v posledních letech notně přibrzdila. „Péša“ s fotbalem začínal v šesti letech. „K fotbalu mě přivedli rodiče, začínal jsem ve Štětí a v 10 letech jsem skončil.“
Proč tak brzy?
Fotbal mě nenaplňoval a přistupoval jsem k němu úplně jinak než dnes.
Co bylo dál?
Vrátil jsem se k němu ve 14 ti letech ve Štětí a po půl roce jsem odešel do SK Roudnice, pak i na Fotbalovou Farmu.
Tam také studuješ, co vlastně?
Jsem v posledním ročníku na VOŠ a SOŠ – Ekonomické lyceum.
Jaký jsi student a kam případně zamíříš po maturitě?
Úplný premiant nejsem, ale jsem si vědom toho, že fotbal není žádná jistota, takže i škole dávám to, co je potřeba. Mám v plánu vysokou – jednu sportovní, druhou ekonomickou. Uvidíme tedy, co klapne.
Byl na začátku fotbal pro tebe první volbou?
Fotbal první volba byl, ale sport mě baví opravdu téměř jakýkoliv, ať už klasický běh, tak i třeba box.
Na jakém postu se ti nejvíc daří?
V přípravce už ani nevím, tam hrál každý všude. Později mě ale stavěli na hrot, poté na křídlo, kde se cítím nejlépe.
Jaké myslíš, že máš fotbalové přednosti a nedostatky?
Přednosti jsou určitě rychlost a asi i celková fyzická připravenost, ale nejsem největšího vzrůstu, takže za slabinu považuji hlavičky.
Fotbal tě teď zase baví, ale máš i nějaké jiné koníčky?
Určitě zase sport, jak jsem už zmínil, jenže teď jsem bohužel pro zranění nemohl nic dělat. A tak vzpomenu na rodinu a kamarády.
Když jsme u toho zranění, proč jsi byl mimo trávníky tak dlouhou dobu?
Poslední mistrák jsem hrál na podzim 2018 proti Lounům, ale to už jsem byl zraněný. Měl jsem přetrženou šlachu na pravém hamstringu. Bohužel trvalo skoro rok, než se na to přišlo. Pomoc jsem vyhledal ihned po zranění, akorát ne u těch správných lékařů.
Jak jsi na tom aktuálně?
Jsem dva měsíce po operaci, pomalu začínám rehabilitovat a když vše bude dobře pokračovat, já věřím že ano, mohl bych už nastoupit do letní přípravy na 100%.
Máš nějaké favority mezi českými ligovými týmy?
Jednoznačně SK Slavia Praha. Ale nejsem novodobý fanoušek, k SKS jsem byl vedený od mala.
A co oblíbený hráč?
Zlatan Ibrahimović, strašně osobitý styl a osobnost.
Jakému jídlu a pití dáváš přednost?
Mám rád klasiky, za ty u mě vede svíčková. Co se týká pití, tak dříve to byly ve velké míře slazené nápoje, ale teď určitě voda.
A jakou posloucháš hudbu?
Jak moderní, tak i oldies.
Farmu po maturitě opustíš, na co budeš asi nejvíc vzpomínat?
Určitě na možnosti, které tu jsou k dispozici. Ať už je to zázemí, trenéři, tréninky, tak hlavně i propojení se školou.
A co fotbalové cíle, kde chceš pokračovat?
Cíle byly a budou ty nejvyšší, jen ta cesta je těžší a těžší. Kvůli nemoci a zranění jsem přišel o více jak dvě sezony na FF a teď opět budu začínat od nuly. Udělám ale opět maximum pro to, abych dokázal ve fotbale co nejvíc. Svůj dospělý fotbal začnu v SK Roudnice a doufám, že už to bude bez dalších větších překážek.